Stoupací pásy zanedbávat nesmíte. Jakákoliv jiná součást výzbroje možná nějaké to přehlížení ještě jakž takž snese. Ale pásy ne. Ty vám za trest připraví nezapomenutelný zážitek - návrat z údolí po pás ve sněhu s lyžemi na zádech a nelepícími pásy v batohu.
Takže...
A azuro se bohužel nekoná. Je pod nulou, fouká a lehce sněží. To už je prostě klasika, při které rozhodně uděláte lépe, když pásy nalepíte uvnitř chaty - v teple. Budou pak během túry lépe držet. A raději to tak dělejte před každou túrou.
Při chůzi lyže nezvedejte, ale jenom tahejte po sněhu. Ať šetříte energii.
A když se před vámi terén pořádně zvedne, zkraťte krok a důsledně přenášejte váhu z jedné nohy na druhou - aby byla vždy zatížená pouze jedna lyže. Toho docílíte tím, že došlápnete plnou vahou na patu. Jenom na špičce neustojí 25° ani baletky.
A při túře v českých horách asi ne poslední. Takže pokud vás po sjezdu čeká další výšlap, schovejte stoupací pásy na cestu dolů pod bundu. Budou tam v teple a přilnou pak ke skluznici snáz, než když je vytáhnete z batohu.
Jen pozor, ať máte při sjezdu pořádně utažený bederní popruh batohu - jinak vám pásy z pod bundy vyklouznou.
Tak jaký byl sjezd? Pásy jste nikde nevytrousili? V tom případě si najděte místo alespoň trochu chráněné před větrem a skluznici před nalepením stoupacích pásů očistěte od sněhu. Aby byla čistá a suchá.
Kolik asi tak fouká? 40? 50 km/h? To už je docela umění sbalit v takové slotě pásy. Začněte tím, že položíte lyže vázáním do sněhu, odlepíte pás do poloviny a na obnaženou část pásu nalepíte ochrannou síťku. Teď od středu lyže pokračujte s odlepováním druhé poloviny pásu a současně na ni "připlácávejte" část se síťkou.
A když to bude hotový mordor, kašlete na síťku, splácněte pásy k sobě a upalujte pryč. Pro jednou se to přežije. Nebo si pořiďte tyhle vychytané štulpny. To je pak balení pásů radost.
Vaše kondice možná nemá limity, ale kondice pásů ano. Takové čtvrté nalepení v průběhu jedné túry už může být problematické a pásy přestanou na skluznici držet. Nejlepší rada - plánujte túru s tímhle vědomím a jako nouzovku si do batohu přibalte lepidlo ve spreji - pokud máte pásy s klasickou lepící vrstvou. Nanést ho můžete přímo v terénu.
Případně si s sebou vezměte náhradní pásy nebo duct tape pásku. Ta spraví všechno. I nelepící pásy. Byť ne zrovna esteticky.
Hotovo. Je nám jasné, že máte dost. Ale než na sebe pustíte horkou sprchu, mějte ještě chviličku strpení. Vytáhněte mokré pásy z batohu, vložte mezi ně ochrannou síťku a nechte je vyschnout. Třeba jen přehozené přes židli. Hlavně nepokládejte pásy na topení nebo ke krbu. Pokojová teplota je tak akorát. Přílišné horko nedělá lepidlu dobře.
Také nesušte stoupací pásy nalepené na lyžích. A už VŮBEC NE slepené k sobě bez ochranné síťky. Protože jestli můžete lepidlo něčím zničit, tak tímto.
Teplota pod nulou a vlhkost vzduchu blížící se 100 %. Do toho vítr - jak jinak na horách. V takovém počasí si nebudete dvakrát libovat ani vy, ani vaše stoupací pásy. Vlastně se docela dobře může stát, že další nalepení v terénu bude velký problém. Takže duct tape pásku rozhodně s sebou!
Při teplotách kolem 0°C zase hrozí, že sníh na pásy přimrzne a vytvoří se na nich bakule. A to pak daleko nedojdete. Přičemž taková situace nemusí panovat na začátku túry, ale může nastat až v jejím průběhu se změnou nadmořské výšky. Proto před každou výpravou pásy naimpregnujte - sprejem nebo tuhým voskem. A máte klid.
Hlavně na jaře, když se teploty vyšplhají hodně nad nulu, můžete pásy během túry ždímat. Chlup nasákne vodou, pásy ztěžknou a další nalepení je vždycky problém. Impregnace pomůže jen trochu. Nejlepší je plánovat túry stylem jeden výstup - jeden sjezd, nosit s sebou náhradní pásy nebo všemocný duct tape.
Samozřejmě. Jako všechny lyže. Kromě toho, že suchá skluznice oxiduje a lepí se na ni sníh, taky přitahuje nečistoty ze sněhu. Ty se pak přenáší na stoupací pásy, takže ignorováním mazání si ničíte nejen lyže, ale i pásy.
Na druhou stranu je ale potřeba lyže servisovat tak, aby na skluznici nezůstávaly zbytky vosku. To pásům taky nedělá dobře. Proto servismana poproste, ať vám lyže po mazání pořádně vykartáčuje. Skluz stejně zajišťuje jenom vosk zapracovaný do pórů skluznice při zažehlování. Všechno ostatní, co po vychladnutí zůstane na povrchu skluznice, musí pryč - seškrábat a vykartáčovat.
Pozor ale. Vosků (parafínů) existuje několik druhů - CH (hydrokarbonové), LF (nízkoflourové) a HF (s vysokým obsahem fluoru). Přičemž jakékoliv vosky s fluorem ničí lepidlo stoupacích pásů. Takže skluznice skialpů vždy mažte - nebo si nechte mazat - jen a pouze CH parafíny.
Pro rychlé zlepšení skluzu lyží v průběhu túry můžete použít nějaký univerzální vosk, který nepotřebuje zažehlení. Ale berte to jen jako nouzovku, co parafín nenahradí. A po nějakých pěti až deseti túrách skočte se skialpy do servisu.
Povedla se? To doufáme. Tak to dotáhněte až do konce, ať tu příští můžete zahájit, hned jak nasype první sníh. Mezi stoupací pásy vložte ochrannou fólii, srolujte je do ruličky a ukliďte na nějaké stinné a chladné místo. Nebo alespoň na místo s pokojovou teplotou. Přímé slunce a vysoká teplota lepidlo ničí.
A možná ještě předtím, než pásy "zaletníte" ve skříni, mrkněte, v jakém stavu je jejich lepící vrstva. Nezasloužila by obnovit? Aha! Tak to ještě příště probereme.
Tak se s tím pěkně popásujte!
